Stavba: -(e)(t)/-(ě)(t), kde (e)/(ě) reprezentuje podoby kmenotvorné přípony, (t) reprezentuje soubor slovesných zakončení, obojí podle vzoru trpí nebo sází. Varianta -ě- je po retnicích (b, p, v, f, m) a po zubodásňových hláskách d, t, n.

Připojuje se k slovesům, k adjektivům, k substantivům a k citoslovcím.

I. Od sloves se resufixací tvoří (1) sekundární imperfektiva, a to zejména od perfektiv vzoru ‚prosit‘: utrácet (← utratit), opouštět (← opustit), podobně házet, natáčet, obracet, odrážet, sklízet, spouštět, střílet, vrážet, vyrábět, zatáčet, ztrácet, výjimečně od perfektiv jiných konjugačních typů: nabízet (← nabídnout), snášet (← snést). Při imperfektivizaci sloves vzoru ‚minout‘ se odvozovací základ rozšiřuje o -j-: vyvinout → vyvíjet; opominout → opomíjet. Nepravidelné je tvoření od prefixálních derivátů slovesa jít: přijít → přicházet.

II. Od adjektiv se tvoří slovesa s významy: (2) mít vlastnost pojmenovanou základovým adjektivem, tj. být nějaký: hladovět (být ← hladový), lačnět (být ← lačný), podobně churavět, strmět, bolavět; (3) získávat vlastnost pojmenovanou základovým adjektivem, tj. stávat se nějakým: šedivět (stávat se ← šedivým), vodnatět (stávat se ← vodnatým), podobně bělet, červavět, děravět, dětinštět, dřevěnět, fialovět, košatět, lenivět, plesnivět, plešatět, práchnivět, růžovět, uhelnatět, vápenatět. S vyšší frekvencí se však vyskytují v prefigované formě, zpravidla s prefixem z-/ze-: zrůžovět, zkrásnět, zmužnět, zešedivět. Některá slovesa s významem nabývání vlastnosti jsou uzuální pouze s prefixem, např. onemocnět (stát se ← nemocným), zeštíhlet (stát se ← štíhlým).

III. Od substantiv se tvoří slovesa s významy: (4) stávat se tím / začít se podobat tomu, kdo/co je pojmenován/o základovým substantivem: vlčet (stávat se ← vlkem, tj. divočet). Analogicky k slovesům odvozeným od adjektiv na -atý/-ovatý se substantivní kmen zpravidla rozšiřuje o -at-/-ovat-: cvok → cvok-at-ět; dědek → dědk-ovat-ět, podobně bačkorovatět, slizovatět, fotrovatět, frackovatět, morousovatět; alternativně lze proto vyčlenit rozšířenou sufixální variantu -ovatět. Základovým slovem může být i osobní vlastní jméno: Klaus → klausovatět, Paroubek → paroubkovatět, podobně werichovatět, kužvartovatět, grossovatět; (5) vydávat ze sebe to, co je pojmenováno základovým substantivem: vonět (mít/vydávat ← vůni), slzet (ronit ← slzy), podobně zvučet, krvácet, smrdět. Významově jedinečné je (6) večeřet (jíst ← večeři). Dnes již částečně motivačně zastřená jsou slovesa umět (← um), rozumět (← rozum), myslet (← mysl), želet (← žal), bydlet (← bydlo) s významem (7) mít/využívat/vykazovat to, co je pojmenováno základovým substantivem.

IV. Od citoslovcí se tvoří (8) onomatopoická slovesa. Mezi odvozovací sufix a slovotvorný základ končící na vokál nebo slabikotvorné r se často vkládá spojovací konsonant -č- (bú → bu-č-et; vr → vr-č-et) nebo -n- (chr → chr-n-ět; vr → vr-n-ět), podobně bečet, bzučet, drnčet, fičet, fučet, hučet, chrčet, kvičet, mečet, syčet; brnět, funět.

U řady sloves, ze synchronního hlediska neodvozených, má kmenotvorná přípona -e- funkci pouze (9) spojovací a klasifikační, tj. spojuje slovesný základ s infinitivní koncovkou -t a dané sloveso zařazuje ke konjugačnímu a slovotvornému typu: vidět, slyšet, vědět, sedět, ležet, držet, hledět, pršet, mizet.

Sufix -et je též součástí cirkumfixů připojovaných k adjektivním nebo substantivním základům: ► o- -et: oněmět, onemocnět, otěhotnět, ovdovět; ► z(e)- -et: znervóznět, zeštíhlet, znejistět, zlidovět.     

V korpusu lze nalézt řadu sloves, která jsou výsledkem prefixace sloves se sufixem -et, např. letět → vyletět, naletět, odletět, přeletět.

Afix může být také součástí cirkumfixu: pře--et (myslet → přemýšlet), vy--et (pravit → vyprávět).